Jak bylo na konci světa


Poslední tři dny jsem strávila v místě které miluji. V místě které ne náhodou hrálo v mnoha slavných filmech a jezdí tam spousta turistů ať už z našich luhů či ze zahraničí. Vy možná víte, že to byla Praha. Ubytování bylo strašlivé bez pořádného sociálního zařízení. No ale v Praze bych zůstala alespoň do dnešního večera a shlédla rockOperu Annu Kareninu. Když jsme u divala musím 'zhejtnout' to národní. Bylo to totiž děsně nudné ucourané a dlouhé! Všude kromě hudby byly značné nedostatky a to hlavně v režiji. Scénář měl v druhé polovině světlé stránky v podobě člověka jenž neuměl pořádně mluvit a stále se přeříkával např.:  protektorát- protentokrát. Tomu se řechtám stále. Pak tu byl výstava Titanicu

No nejlepší byl ten skutečný led představující osudný ledovec.
Návštěva Zoo mě stála málem nohy! Podkala jsem tam fanouška Arakainů a viděla slůně a gorilátko.          
Pak jsme jely odpočívat na Vyšehrad, ale předtím na Václavák se někam najíst. Místo jídla jsem poslouchala kytaristu. 
         Vyšehradský hřbitov byl na programu taky. Musely jsme tam najít patnáct lidí, měla jsem chuť učitele zabít.
Pak procházka večerní Prahou. Byla by fajn bez té procházky!
Poslední den byl asi nejlepší! Muzeum voskových figurín mělo mezi všemi ze třídy uspěch.



Jo vypadám jak kretén já vím. 

Komentáře

Oblíbené příspěvky